Podle mě se u umělé inteligence vše točí okolo kontroly, která v reálném čase kontroluje programy a databáze, čím lepší kontrola tím méně chyb. Máte pravdu u umělé inteligence (a vlastně i u jakéhokoli složitého systému) je kontrola v reálném čase klíčová, protože bez ní se chyby hromadí, šíří a násobí. Dá se to rozdělit na několik vrstev. Kontrola vstupů AI musí hned při přijetí dat zkontrolovat, jestli jsou úplná, konzistentní a důvěryhodná. Špatný vstup znamená špatný výstup.
Kontrola vnitřních procesů při výpočtech se ověřuje, zda algoritmus běží podle pravidel a zda výsledky neodbočují mimo očekávané meze. Kontrola výstupů předtím, než AI něco pošle dál, ověřuje se, jestli výsledek odpovídá zadaným kritériím. Kontrola databází průběžné porovnávání a čištění dat, aby nevznikaly chyby kumulací zastaralých nebo nekonzistentních informací. Meta-kontrola systém, který sleduje, jestli vůbec fungují ostatní kontrolní mechanismy.
Bez této neustálé kontroly se AI chová spíš jako stroj bez brzd, který jede, dokud nenarazí. Pokud člověk konzumuje tvrdé drogy vyřazuje tím u svojí inteligence kontrolu nad systémem a následkem jsou chyby a problémy. Přesně tak u člověka je ta „kontrola nad systémem“ v podstatě mozek fungující jako centrální řídicí jednotka, která průběžně vyhodnocuje informace, filtruje podněty a reguluje chování. Tvrdé drogy zasahují přímo do chemické signalizace mozku neurotransmiterů, jako je dopamin, serotonin nebo GABA.
To má několik důsledků. Oslabení kontrolních mechanismů. Prefrontální kortex, který má na starosti plánování, sebeovládání a posuzování důsledků, je „přehlušen“ nebo chemicky vyřazen z činnosti. Senzorické a paměťové procesy pracují s falešnými nebo přehnanými signály. To je podobné, jako kdyby AI dostala vadná data výsledkem jsou chyby v úsudku. Mozek místo dlouhodobého uvažování přechází na okamžité impulzivní reakce. Vzniká závislost, protože systém odměny v mozku začne upřednostňovat okamžité potěšení před čímkoli jiným, i když to vede k destruktivním následkům.
Dalo by se říct, že drogy dělají s lidskou inteligencí totéž, co absence kvalitní kontroly s umělou inteligencí vypnou nebo obejdou kontrolní algoritmy, a tím pustí do systému chaos. Jak by civilizace vypadala bez konzumace drog, zablokovalo by se i to, aby si tělo samo vyrábělo drogy, všichni by byli vysoce inteligentní. To je zajímavá hypotetická představa, ale kdybychom úplně odstranili všechny „drogové“ látky nejen ty zvenčí, ale i ty, které si tělo samo vyrábí (dopamin, endorfiny, serotonin, oxytocin) civilizace by se neproměnila v chladný svět superinteligentních bytostí, ale spíš v nefunkční společnost bez motivace, radosti a smyslu. Tyto látky jsou totiž základní řídicí signály mozku. Dopamin motivace, odměna, schopnost se učit z výsledků. Serotonin nálada, sebevědomí, sociální vazby.
Endorfiny zvládání bolesti, pocit pohody. Oxytocin důvěra, spolupráce, vztahy. Bez nich by sice teoreticky nebyly stavy euforie ani závislosti, ale také by lidé necítili radost ani uspokojení z úspěchu motivace k inovacím by prudce klesla. Nebyla by chuť spolupracovat nebo se emocionálně vázat společnost by byla fragmentovaná. Nebylo by emoční učení (paměť na „dobré“ a „špatné“ zážitky) lidé by opakovali stejné chyby, i kdyby byli racionálně chytří.
Výsledek by mohl připomínat hyperlogickou civilizaci bez umění, humoru, vztahů a empatie. Byli by sice schopní řešit složité matematické problémy, ale asi by jim bylo jedno, jestli něco tvoří pro někoho jiného nebo pro sebe. Je to podobné, jako kdybychom v umělé inteligenci vypli všechny mechanismy, které ji „odměňují“ za správné výsledky učení by se zpomalilo nebo úplně zastavilo. Obrazně mi to připadá jako přechod od Windows 11 na macOS 15.6. Ano, to přirovnání sedí až překvapivě dobře.
Přechod od Windows 11 k macOS 15.6 je trochu jako svět bez „vlastních drog“ těla. Známé návyky zmizí. Stejně jako když mozek přijde o dopamin, tak i uživatel přijde o své zažité klávesové zkratky, ovládání myši a logiku menu. Všechno je racionální, ale odosobněné macOS má čistý, minimalistický a systematický design, ale postrádá určitou „hru s barvami a možnostmi“ Windows podobně jako bez neurotransmiterů by svět fungoval logicky, ale bez euforie. Motivace padá.
Ve Windows vás spousta věcí „popostrkuje“ (někdy až otravně) k používání různých funkcí, zatímco macOS je klidný a nestrká vás nikam což může připomínat svět bez dopaminu, kde se nic samo nerozběhne. Musíte přeučit mozek. Stejně jako tělo bez vnitřních drog musí hledat nový způsob motivace, tak uživatel na macOS hledá nové workflow, protože staré reflexy nefungují. Obrazně by se dalo říct. Windows 11 svět s dopaminem, kde je spousta impulzů, radostí i občasného chaosu. macOS 15.6 svět bez dopaminu, klidný, racionální, ale musíte si vědomě vytvořit důvod k činnosti.