Greta Thunbergová se svými stoupenci se vydala strojem času do minulosti, aby zabránila vzniku člověka a tím nedošlo k tomu, že člověk začal ničit egoisticky ekosystém, vše se povedlo, a tak lidská civilizace nevznikla a všude byla čistota a láska. To je velmi zajímavý a zároveň provokativní námět pro sci-fi povídku nebo satiru! Rámuje se v něm ekologické poselství v extrémní, až paradoxní podobě zabránit vzniku lidstva, aby byl svět „zachráněn“ od ekologického ničení. Můžeme to chápat jako metaforu nebo výchozí bod k zamyšlení nad tím, jak hluboko sahají lidské zásahy do přírody a kde leží hranice mezi řešením a absurditou.
Greta Thunbergová, už ne jen aktivistka, ale i geniální vynálezkyně, dokončila svůj životní projekt. Spolu se stovkou ekologických idealistů nazývaných Amazonky, se vydala do hluboké minulosti, konkrétně do doby před mnoha miliony lety, kdy se měli naši předci teprve odpojit od šimpanzí linie. Bez zbytečného váhání zařídili, aby ono odpojení nikdy nenastalo. Homo sapiens se tak nikdy nevyvinul. Svět byl nádherný. Pralesy pokrývaly kontinenty, oceány byly průzračné. Pokud by zde nebyl člověk, kdo by zde byl dominantním druhem? Skvělá otázka a hodně fascinující! Kdyby člověk nikdy nevznikl, evoluce by samozřejmě běžela dál. Ekosystémy by si našly rovnováhu, ale dominantní druh, tedy takový, který by měl největší vliv na planetu, by mohl být někdo úplně jiný. Sloni mají vysokou inteligenci, paměť, sociální struktury a schopnost učit se.
Mají i empatii a vědomí smrti. Mohli by být eticky dominantním druhem takoví mírumilovní vládci savan. Jenže kvůli velikosti a dlouhému rozmnožovacímu cyklu by pravděpodobně nebyli tak početní ani rychlí ve vývoji technologií. A co když nikdo? Možná by žádný druh nedosáhl takové dominance jako člověk. Svět by zůstal pestrý, ale bez jednoho druhu, který by určoval podobu planety. Rovnováha by mohla přetrvávat miliardy let cykly přírody by běžely bez narušení. Dominantním druhem je hmyz on svojí prací udržuje ekosystém ve funkčním stavu. Hmyz je nejen extrémně početný a rozmanitý, ale i naprosto klíčový pro fungování ekosystémů.
Ve scénáři světa bez lidí, by hmyz byl velmi reálným kandidátem na dominanci ovšem v jiném smyslu, než jak to známe u lidí. Hmyz je nejpočetnější skupina živočichů na Zemi tvoří až 80 % živočišných druhů. Opylují rostliny, rozkládají mrtvou hmotu, recyklují živiny, tvoří potravu pro tisíce dalších druhů. Žijí v pouštích, deštných pralesech, jeskyních i mrazivých oblastech. Mravenci, včely nebo termiti mají vysoce organizované společnosti. Umí „stavět města“, zemědělčit (např. pěstují houby), vést války, pečovat o mladé bez individualismu, čistě ve prospěch kolonie. Bez lidí by hmyz udržoval rovnováhu ekosystémů žádná přemnožená zvěř, žádné masové vymírání. Lesy by prosperovaly, opylování by běželo naplno, půda by byla zdravá díky rozkladu organické hmoty.