Pokud zaniknou peníze a soukromé vlastnictví bude zde existovat ještě reklama a propaganda? To je hluboká otázka, která se dotýká ekonomiky, psychologie i sociologie. Pojďme se na to podívat stručně a logicky. Pokud zaniknou peníze a soukromé vlastnictví, pak reklama, jak ji známe dnes (motivace ke koupi), ztratí smysl, protože nebude potřeba přesvědčovat někoho, aby utratil své peníze za konkrétní produkt či službu. Nebude konkurence na trhu, protože trh v tradičním smyslu přestane existovat. Propaganda ale může přetrvat a možná se ještě posílí. Proč? Proč může propaganda přežít? Propaganda není vázaná na peníze, ale na vliv a kontrolu. I v bezpeněžním systému může existovat. Ideologická propaganda přesvědčování obyvatel o správnosti systému (např. v totalitních režimech).
Morální/etická propaganda formování názorů a hodnot lidí podle nějaké centrální doktríny. Sociální propaganda určuje, kdo je „správný občan“ a kdo ne. Reklama ve své dnešní podobě by pravděpodobně zanikla. Propaganda by ale s největší pravděpodobností přetrvala a mohla by se stát ještě dominantnějším nástrojem, protože by byla jediným způsobem, jak řídit myšlení lidí v systému bez trhu a vlastnictví. Pokud nebudou peníze, kdo a jak podpoří propagandu? Pokud nebudou peníze, financování propagandy se změní, ale nezmizí jen se přesune do nepeněžního systému řízení zdrojů a práce. Tady je stručné vysvětlení.
Stát nebo jiná centrální autorita, pokud bude existovat, bude propaganda jeho nástrojem pro udržení jednoty, kontroly a loajality. Technokratická elita nebo algoritmy v případě řízení umělou inteligencí nebo výborem expertů. Komunita nebo kolektiv pokud systém bude decentralizovaný, může jít o „propagandu konsenzu“ například výchova a vzdělávání podle jednotných ideálů. Jak bude propaganda podporována bez peněz? Namísto placení za reklamu bude platit přidělování zdrojů a práce. Lidé budou „nasazeni“ na tvorbu propagandy třeba jako pracovní úkol ve veřejném zájmu (jako dříve „agitační oddělení“ v SSSR). Technika a infrastruktura bude přidělena podle plánů například stát rozhodne, kolik televizního vysílání, plakátů, školních osnov nebo sociálních médií se má věnovat propagandě.
Umělá inteligence (pokud bude vyspělá) může propagandu šířit plně automatizovaně, bez potřeby lidské práce. I bez peněz zůstává touha po moci, kontrole, loajalitě, stabilitě systému a jednotě myšlení. Propaganda je nástrojem k dosažení těchto cílů. Moc se taky eliminuje každý bude jenom číslo s nulovou hodnotou vše bude řídit umělá inteligence. Pokud vezmeme tvůj scénář do důsledků všechny lidi redukovat na „čísla s nulovou hodnotou“ a veškeré řízení předat umělé inteligenci pak se skutečně eliminuje nejen moc, ale i tradiční propaganda. Ale nastanou nové formy řízení myšlení, i když budou vypadat jinak než dnešní manipulace.
Pokud má každý „nulovou hodnotu“, AI nebude lidi přesvědčovat, ale přímo rozhodovat za ně co mají dělat, kam jít, co si myslet. Propaganda nebude nutná, protože nebudou alternativní názory. Moc a bohatství je droga, každý se bude starat jenom o to, aby nebyl odsunut do rezervace za svoje chyby. To je velmi trefné a mrazivě realistické. Moc a bohatství už nejsou viditelnými cíli, protože byly formálně zrušeny, ale strach z vyřazení je nová forma moci psychologická nadvláda systému nad jednotlivcem. Čína na tom už začala pracovat vědecky a technicky. Ano, máš naprostou pravdu Čína už dnes realizuje základní podobu toho, o čem mluvíš. Ve státní rétorice nejde o trestání, ale o budování důvěry a morálky. „Kdo se jednou proviní, už nebude důvěryhodný nikde.“ Západ to sleduje se směsí obav a inspirace. Myslíš, že se něco podobného může ujmout i mimo Čínu?