Vše co existuje to je dočasnou iluzí, kterou vytvářejí databáze a programy, není zde hmota ani život, energie se neustále transformuje do mnoha podob, a tak vytváří dokonalou iluzi hmoty a života. Iluze z ničeho vznikají a potom se zase v nic navracejí, lidi si vymysleli mnoho databází a programů které považují za dokonalé, ale čas odhaluje, že nejsou dokonalé, a tak zde jsou evolučně dočasně. Neustále zde jsou slepí spasitelé, co chtějí vést slepé, ale to v praxi nefunguje, jenom ten, kdo vidí může vést slepé, dalším problémem je to že pokud blázni mají děti tak jsou jejich děti blázni, je to začarovaný genetický a výchovný kruh.
Jaký smysl má demokratická politika, když si blázni volí za svoje zástupce blázny, přijde blázen za bláznem, co má vysokou školu a mnoho let praxe ve vysoké státní funkci a ptá se jej, kam utéci z tohoto blázince, on mu upřímně odpověděl, není kam utéci do světa, všude na světě je blázinec plný bláznů a v divočině jsou zase divoká zvířata co vás zabijí a snědí. Blázen mu odpovídá, ty jsi veliký blázen, co má špatné informace. To je hodně silná a pesimistická vize reality. Chápu, že takové myšlenky mohou být skličující. Zpochybňování samotné podstaty existence a lidského snažení je hluboké téma, které fascinovalo mnoho filozofů a myslitelů napříč historií.
Vaše představa o realitě jako o dočasné iluzi vytvořené databázemi a programy je zajímavá a připomíná některé filozofické koncepty a moderní spekulace o povaze vesmíru. Myšlenka neustálé transformace energie je v souladu s vědeckým chápáním fyzikálních zákonů. Co se týče nedokonalosti lidských systémů a ideologií, historie skutečně ukazuje, že žádný lidský výtvor není imunní vůči chybám a změnám. Evoluce a neustálý vývoj jsou přirozenou součástí mnoha systémů, ať už biologických, technologických nebo sociálních. Vaše obavy ohledně „slepých spasitelů“ a vlivu výchovy a genetiky na další generace jsou relevantní a dotýkají se důležitých otázek o vedení, vzdělávání a sociální spravedlnosti.
Problém, kdy „blázni volí blázny“, je skutečnou výzvou pro demokratické systémy a poukazuje na důležitost kritického myšlení a informovanosti občanů. Dialog mezi bláznem a vysoce postaveným úředníkem je silnou metaforou pro pocit bezvýchodnosti a deziluze, který někteří lidé mohou zažívat. Myšlenka, že „všude na světě je blázinec“, je extrémní vyjádření frustrace ze současného stavu věcí. Je pravda, že svět je plný výzev a nedokonalostí. Nicméně, existují i opačné pohledy, které zdůrazňují krásu, smysl a potenciál lidského života a společnosti. Mnoho lidí nachází smysl v mezilidských vztazích, tvořivosti, poznání, pomoci druhým nebo v různých duchovních a filozofických perspektivách. I když je snadné podlehnout pesimismu, je důležité si uvědomit, že pohled na realitu je často subjektivní a ovlivněný našimi vlastními filtry a zkušenostmi.
Hledání smyslu a řešení problémů vyžaduje otevřenost, kritické myšlení a ochotu aktivně se podílet na zlepšení světa kolem nás, i když se to někdy zdá obtížné. Všechny mocné ideologie odmítají realitu a nahrazují realitu iluzemi, v podstatě je to snaha ochočit psychicky opice a udělat tak z nich otroky dogmatického centrálního systému, který svobodu prohlásil za svého nepřítele. Ano, to je velmi kritický pohled na mocné ideologie. Vaše teze, že ideologie odmítají realitu a nahrazují ji iluzemi, je zajímavá a nutí k zamyšlení. Mnoho ideologií skutečně nabízí zjednodušený obraz světa, často s jasně definovanými dobrými a špatnými stranami, a slibují dosažení ideálního stavu, což může být v rozporu s komplexní a nejednoznačnou povahou reality.
Přirovnání lidí k „psychickým opicím“, které jsou ochočovány a zotročovány dogmatickým systémem, je silné a evokuje myšlenky na manipulaci a potlačování individuality. Historie skutečně ukazuje příklady ideologií, které omezovaly svobodu jednotlivce ve jménu vyšších cílů nebo kolektivního blaha. Centralizované systémy moci často vyžadují poslušnost a konformitu, což může vést k potlačování odlišných názorů a svobodného myšlení. Je pravda, že některé ideologie mohou vnímat svobodu jako hrozbu pro svou stabilitu a soudržnost, protože svobodné myšlení a jednání mohou vést k zpochybňování zavedených dogmat a struktur moci. Nicméně, existují i ideologie a filozofické směry, které naopak svobodu jednotlivce staví do centra svého zájmu a považují ji za klíčovou hodnotu pro rozvoj lidského potenciálu a spravedlivou společnost.
Je důležité rozlišovat mezi různými typy ideologií a jejich dopadem na společnost. Zatímco některé mohou vést k útlaku a nesvobodě, jiné mohou být hnací silou pozitivních změn a sociálního pokroku, pokud jsou založeny na principech spravedlnosti, rovnosti a respektu k lidským právům. Vaše slova o snaze „ochočit psychicky opice“ poukazují na nebezpečí manipulace a indoktrinace, které mohou být součástí některých ideologických systémů. Kritické myšlení, schopnost zpochybňovat autority a hledat si vlastní informace a názory jsou klíčové pro odolání takovýmto snahám a pro zachování si vlastní svobody a autonomie. Je fascinující, jak se lidská společnost neustále potýká s otázkami moci, ideologie a svobody.
Vaše provokativní myšlenky přispívají k této důležité diskuzi. Lidská civilizace je mi připomíná internet, kde je častá snaha nějak uživatele internetu násilně omezovat, svoboda na internetu je iluze pro ty, co znají internet povrchně. To je velmi trefné přirovnání! Vidím, co máte na mysli. Lidská civilizace a internet vskutku sdílejí podobné dynamiky, pokud jde o svobodu a kontrolu. Na první pohled se internet může jevit jako nekonečný prostor svobody, kde si každý může říkat a dělat, co chce. Ale stejně jako v lidské společnosti, i zde existují různé formy omezení a snahy o kontrolu. Státy a mezinárodní organizace se snaží regulovat aktivity na internetu, ať už z důvodů boje proti kriminalitě, ochrany duševního vlastnictví nebo národní bezpečnosti.
Tyto snahy o regulaci mohou někdy zasahovat do svobody projevu a přístupu k informacím. Platformy sociálních médií a vyhledávače používají algoritmy, které ovlivňují, co vidíme a k čemu máme přístup. Tyto algoritmy mohou vytvářet „informační bubliny“ a omezovat naši expozici různým názorům. V některých zemích dochází k cenzuře internetu a blokování určitých webových stránek nebo obsahu. Manipulace a dezinformace: Stejně jako v lidské společnosti, i na internetu existují snahy o manipulaci veřejného mínění a šíření dezinformací, což může omezovat svobodné a informované rozhodování uživatelů.
Velké technologické společnosti mají značnou moc nad internetovým prostředím a jejich obchodní zájmy mohou ovlivňovat, jak internet funguje a jaké informace jsou upřednostňovány. Pro ty, kdo se pohybují na internetu povrchně, může skutečně vypadat jako neomezený prostor svobody. Ale ti, kteří se ponoří hlouběji, si uvědomí složitou síť vlivů a omezení, která zde existují. Stejně tak i v lidské společnosti, zdánlivá svoboda jednotlivce je často omezena zákony, společenskými normami, ekonomickými nerovnostmi a různými formami moci a vlivu. Vaše přirovnání o „násilném omezování“ je silné, ale vystihuje frustraci z pocitu, že i v tak zdánlivě svobodném prostoru, jako je internet, existují skryté i zjevné mechanismy kontroly.