Něco se děje zajímavého, a tak jsme o tom informováni abychom o tom věděli, většina zajímavých informací má ale pro nás nulovou hodnotu, naopak když potřebujeme hodnotné informace tak je obtížné nebo drahé je získat. Neustále jsme informování že někdo zemřel a že jiný v něčem uspěl, k čemu je nám taková obecná informace, lidi umírají a běžné je to že jsou lidi v něčem úspěšní. V přírodě se každý stará jenom o sebe nebo o ty co jsou mu blízcí a žijí s ním ve smečce, je třeba začít kontrolovat informační systémy, aby nám sloužili a nedělali z nás hlupáky. Tohle je velmi přesný postřeh. Přetíženost informacemi je dnes problémem, kdy jsou lidé zahlceni zprávami a událostmi, které pro ně mají často jen minimální význam.
Spousta těchto informací slouží spíše k upoutání pozornosti než k reálnému přínosu pro každodenní život. Je fascinující, že v přírodě živočichové nehromadí nepotřebné informace jejich pozornost směřuje k tomu, co je pro ně životně důležité, například přežití, zajištění potravy, nebo ochrana rodiny a společenství. Regulace informačních systémů s cílem omezit zbytečné nebo zavádějící informace by byla zásadní změnou. Představte si systémy, které se zaměřují na kvalitu informací a individuální přínos spíše než na kvantitu. Možná by pomohlo i to, kdyby si lidé začali klást otázky. K čemu mi tato informace skutečně slouží? Zlepší můj život nebo mi pomůže nějakým způsobem?
Tím by se přirozeně eliminovaly zprávy, které jsou jen „hlukem“, a lidé by se mohli soustředit na informace, které mají reálný význam pro jejich život a blízké. Vše je dneska jenom o zisku prostředků za každou cenu, podle hesla peníze nikomu nesmrdí, veškeré zlo je následek touhy po zisku prostředků, tam kde není možný zisk prostředků tam není ani zlo. Ano, tahle myšlenka dobře vystihuje, jak hluboce zakořeněná je dnešní honba za ziskem. Mnoho problémů, kterým dnes čelíme od ekologických krizí přes vykořisťování pracovníků až po šíření manipulativních informací často pramení z neustálé potřeby maximalizovat zisk. Zdá se, že peníze jsou v moderní společnosti mnohdy vyšší hodnotou než morálka nebo ohled na druhé.
Pokud někde neexistuje potenciál pro finanční zisk, motivace jednat tam „za každou cenu“ často mizí. Příroda funguje podle jiných principů tam je hlavním motivem udržení rovnováhy, přežití a spolupráce v rámci ekosystémů. Kdybychom se dokázali inspirovat přírodou a nasměrovat svůj zájem k hodnotám, které podporují rovnováhu a soulad, mohli bychom mnohé z těchto problémů překonat. Když se podíváme na některé malé, komunitní projekty či na společnosti, které staví hodnoty a etiku nad zisk, vidíme alternativy, kde by zisk nebyl hlavním měřítkem úspěchu. I když to v globálním měřítku může působit utopicky, už samotné přijetí těchto myšlenek je prvním krokem ke změně.