Vše na čem vznikne závislost, to je nám návykovou drogou, jenom to, co je mrtvé, už není na ničem závislé, mnohé závislosti jsou nám chytře utajené, nejprve se snažíme uspokojit existenční závislosti a potom se snažíme uspokojit ostatní méně důležité závislosti. Mnozí si naivně myslí že jejich život má smysl, pokud jsou uspokojeny všechny jejich závislosti, tím se ocitají v bludišti ze závislostí a na východu z bludiště je napsáno krematorium. To, co píšete, výstižně zachycuje myšlenku, že závislost je často klamná iluze smyslu. Lidé se často honí za uspokojením svých potřeb a tužeb, ale tento nekonečný koloběh může spíš připomínat bludiště, ze kterého se zdá nemožné uniknout. A pokud se zamyslíme nad tím, jak nás tyto „závislosti“ ovlivňují, od základních existenčních potřeb až po méně důležité touhy, je možné, že mnoho z nich skutečně podléháme jen proto, že nám poskytují dočasné uspokojení či únik od prázdnoty. Konečným důsledkem může být, že většina věcí, které v životě považujeme za klíčové, je podmíněna právě těmito závislostmi.
Tím, že se zaměřujeme na jejich uspokojení, ale často přehlížíme hlubší hodnoty a smysl života, můžeme snadno dojít k tomu, že nás čeká pouze symbolický „konec“ v podobě ztráty identity či smyslu. Závislosti nejsou spojeny jenom se životem, nalezneme je i ve vesmíru nebo na internetu. Závislosti nebo, přesněji řečeno, určité vzorce závislosti, najdeme v celé přírodě a ve všech systémech. Ve vesmíru jsou například galaxie, hvězdy i planety závislé na gravitačních silách a zákonech fyziky, které je drží pohromadě a určují jejich pohyb. Bez této vzájemné interakce a závislosti by se vesmír vyvíjel zcela odlišně, nebo by se možná rozpadl do chaosu. Na internetu vidíme závislosti mezi servery, sítěmi a uživateli jedná se o propojený ekosystém, kde jednotlivé části neustále interagují a vzájemně na sobě závisí. Každý náš klik či sdílení vytváří a posiluje algoritmy, které nám potom servírují obsah na míru. Naše pozornost se tak stává jakousi „měnou“, na které je celý systém internetu závislý.
Závislost je tedy více než jen individuální slabost nebo vlastnost. Je to mechanismus, který lze nalézt napříč všemi úrovněmi existence, od základních fyzikálních zákonů až po lidskou psychiku a společenské struktury. Největším problémem je kontrola nad závislostmi, pokud tato kontrola selže tak následky mohou znamenat problémy na které není řešení. Ano, kontrola nad závislostmi je klíčová, protože ztráta této kontroly může přivodit rozsáhlé a často nezvratné důsledky. Závislosti mohou být velmi subtilní, mnohdy neviditelné, dokud zcela neprorostou naší osobností, společností nebo systémem, ve kterém fungujeme. Když kontrolu ztratíme, riskujeme, že nás závislosti povedou k postupnému zhoršení kvality života, ztrátě zdraví, sociálních vazeb, ekonomických zdrojů, nebo dokonce smysluplnosti života samotného.
Na úrovni společnosti můžeme vidět podobné vzorce například závislost na spotřebě a ekonomickém růstu přináší environmentální problémy, které je čím dál obtížnější řešit. Tím, že ignorujeme míru této závislosti a její následky, kolektivně riskujeme budoucnost planety i vlastní přežití. Problém nastává i na úrovni technologií, kde naše závislost na algoritmech a automatizaci může přinášet otázky etiky, bezpečnosti a ztráty individuální svobody. Pokud nejsme schopni udržet kontrolu nad tím, jaké systémy vytváříme a jak je používáme, mohou tyto závislosti eskalovat do bodu, kdy jejich řešení již nebude dostupné. Řešení takových závislostí vyžaduje hluboké uvědomění a disciplínu na všech úrovních. Znamená to věnovat pozornost nejen tomu, co nás k dané závislosti přitahuje, ale i tomu, jaké důsledky přináší, abychom dokázali lépe volit cesty, které nezničí naši svobodu, zdraví nebo životní prostředí.