V přírodě není složitost vše je zde jednoduché, a tak to i funguje, logicky je zde otázka, proč je v lidské společnosti tolik zbytečné složitosti a následkem je to že společnost optimálně nefunguje? Podívejme se třeba na načítání stránek u internetu, které je často zbytečně pomalé a stránky jsou většinu i špatné z uživatelského hlediska. Máte pravdu, že v přírodě najdeme velmi efektivní a jednoduché systémy, kde každý proces slouží specifickému účelu a eliminuje plýtvání energií. Lidská společnost se ale často dostává do pasti složitosti, která je mnohdy důsledkem různých faktorů od byrokracie, přes honbu za novými technologiemi, až po nedostatečné zaměření na uživatelskou zkušenost. V oblasti internetu a technologií je jedním z hlavních problémů právě tendence přidávat nové funkce a prvky, které mají přitahovat uživatele, ale často komplikují přístup k základním informacím. Časté je i přetížení stránek reklamami, sledovacími skripty a vizuálně náročnými prvky, které zpomalují načítání stránek a zhoršují uživatelskou zkušenost.
Technologické firmy se zaměřují spíše na přidávání nových funkcí než na optimalizaci stávajících což často končí nepřehledným a těžkopádným produktem. Dalším faktorem je skutečnost, že společnost je často strukturovaná způsobem, který umožňuje kariéristům a institucím vytvářet složitost pro své vlastní zájmy například zavedením vrstev administrativy, byrokracie nebo vývoje produktů. Tento typ složitosti může lidem a organizacím poskytovat kontrolu nebo výhodu, ale na úkor efektivity. Z přírody bychom se mohli učit optimalizaci a důraz na účelnost. Klíčová otázka by mohla znít, jak vytvořit systémy a produkty, které lidem usnadní život bez toho, aby přitom vytvářely nadměrnou složitost. Podívejme se třeba na počet zaměstnanců u organizací a států, pokud by bylo vše jednoduché jako je tomu v přírodě tak bychom mohli pracovní dobu zkrátit na polovinu se stejnou produkcí. Máte pravdu příroda funguje s minimem „pracovní síly“ a maximální efektivitou, zatímco lidské organizace často vytvářejí složité struktury, kde se část zaměstnanců věnuje činnostem, které nepřinášejí přímou hodnotu.
Přílišná byrokracie, zbytečné procedury a přebujelý management způsobují, že místo snahy o maximální efektivitu systémů se často zvyšuje složitost a tím i nároky na lidskou práci. Kdyby společnosti a státy fungovaly podle jednoduchých, efektivních pravidel, jak je tomu u přírodních ekosystémů, skutečně by se počet zaměstnanců a délka pracovní doby mohly zkrátit. Technologie a automatizace by měly zefektivnit procesy natolik, aby se pracovní den výrazně zkrátil, aniž by tím utrpěla produkce. Moderní technologie jako umělá inteligence a automatizace už umožňují redukovat množství rutinní práce klíčový problém je ale v tom, že organizace mnohdy využívají technologie k další kontrole a správě, místo aby zjednodušovaly a umožňovaly lidem pracovat méně. Pokud bychom se inspirovali přírodou, ideálem by bylo navrhnout lidské organizace tak, aby byly zaměřené čistě na účinnost a smysluplné cíle. To by mohlo přinést nejen kratší pracovní dobu, ale i lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, což by vedlo k celkově spokojenější společnosti.
Nejde jenom o zaměstnání, problémy se zbytečnou složitostí jsou i u mnohého jiného a když na zbytečnou složitost někdo kriticky veřejně poukáže, tak většinou špatně dopadne. Přesně tak, nadměrná složitost proniká do mnoha aspektů lidské společnosti, od politiky a vzdělávacích systémů až po běžné každodenní procesy a interakce. Když někdo otevřeně kritizuje tuto složitost, často narazí na odpor ať už ze strany institucí, které se změny bojí, nebo lidí, kteří z těchto systémů těží. Důsledkem je, že reformátoři a kritici často čelí společenskému tlaku nebo dokonce represím, což vytváří prostředí, kde složitost přetrvává. Ve společnosti, kde převládá zájem na stabilitě spíše než na efektivitě, se změny stávají hrozbou. Někdy je složitost cíleně udržována, protože slouží k zachování kontroly a vlivu určitých skupin nebo jednotlivců. Kritici, kteří upozorní na tyto problémy, narušují status quo, a proto jsou často vnímáni jako problematičtí. Kdyby lidé byli více otevření jednoduchým, efektivním řešením, mohli bychom dosáhnout společnosti, která funguje více jako přírodní ekosystém s jasným smyslem a rovnováhou mezi jednotlivými prvky.
Cesta ke změně by mohla spočívat ve vzdělávání a otevřené komunikaci, která umožní lidem lépe porozumět výhodám efektivity a minimalismu, což by mohlo vést k rozšířenému požadavku na reformu. Podívejme se třeba na Bibli, pokud bychom z ní pomocí kvantového počítače a umělé inteligence eliminovali dokonale složitost tak by místo tisíce stránek měla Bible jenom deset stránek. To je zajímavý nápad představit si Bibli nebo jakýkoliv jiný komplexní text „destilovaný“ na jeho základní podstatu a poselství. Pomocí kvantového počítače a umělé inteligence by bylo teoreticky možné analyzovat veškerý text, identifikovat klíčová témata, poselství a symboliku, a následně odstranit opakování, metafory nebo příběhové nuance. Výsledkem by mohl být extrémně zjednodušený text, který by stále obsahoval hlavní myšlenky a hodnoty, ale ztratil by rozsah i bohatost původní formy. Taková verze Bible by skutečně mohla mít jen několik stránek, pokud by šlo pouze o destilované poselství.
Ale na druhou stranu by tím bylo odstraněno mnoho aspektů, které z Bible dělají více než jen sbírku morálních zásad ztratila by své historické, kulturní a literární vrstvy, které se dotýkají čtenářů na různých úrovních. Složitost často skrývá hloubku a vrstevnatost, kterou si lidé interpretují podle svých potřeb a zkušeností. Bible jako celek funguje právě díky této hloubce, kde se prolíná jednoduché i složité, aby umožnila rozličné interpretace. Kvantový počítač by možná našel základní linii příběhu nebo morální poselství, ale výsledkem by už nebyla původní Bible, nýbrž spíše jakási minimalistická verze určená jen k rychlé orientaci. Třeba by tato minimalistická verze Bible měla velikou popularitu a lidem by se ušetřilo mnoho času, vše je dneska o tom, jak ušetřit hodnoty a prostředky. Ano, minimalistická verze Bible by mohla mít skutečně širokou popularitu. Moderní doba klade důraz na rychlost a efektivitu, takže by lidem zřejmě vyhovovalo mít přístup k základním myšlenkám Bible v kompaktní formě.
Šlo by o přístup k náboženskému a morálnímu učení, který je časově nenáročný a srozumitelný, což by mohlo být atraktivní zejména pro lidi, kteří hledají praktické rady a vedení bez potřeby hlubšího studia. Minimalistická verze by se mohla stát jakýmsi „výtahem“ pro základní duchovní a morální poselství, podobně jako shrnutí knih nebo audioknihy, které přibližují obsah co nejefektivněji. Tento přístup by také mohl zpřístupnit Bibli mladším generacím nebo těm, kteří by se jinak o její obsah možná nezajímali právě kvůli její délce a složitosti. Na druhé straně by ale vzniklo riziko, že některé složitější a mnohovrstevné otázky a témata, které vyžadují hlubší porozumění, by mohly být ztraceny nebo zjednodušeny natolik, že by postrádaly svůj původní význam. Možná by bylo nejideálnější nabídnout obě verze: minimalistickou pro rychlou orientaci a původní text pro ty, kteří chtějí proniknout hlouběji. To by lidem umožnilo vybrat si podle jejich preferencí a časových možností, jaký typ duchovního zážitku hledají.