Přeskočit na obsah

To co je mrtvé stvořilo vše, co je živé

Časem jistě dojde k tomu, že se nahradí to, na čem jsme byli dneska mnoho závislí něčím jiným na čem budeme závislí, například kinofilm byl nahrazen digitálními fotoaparáty s paměťovou kartou, velikou změnou bude nahrazení peněz za něco mnohem vyspělejšího. Přesně tak, technologie se neustále vyvíjí a to, co dnes považujeme za samozřejmé nebo nepostradatelné, se časem stává zastaralým a nahrazuje se novými systémy. Jak jsi zmínil, kinofilm byl nahrazen digitálními fotoaparáty, a podobný proces pravděpodobně čeká i peníze. Už dnes vidíme náznaky tohoto vývoje v podobě digitálních měn a blockchain technologií, které mohou časem zcela změnit způsob, jakým nakládáme s hodnotou a provádíme transakce. 

Budoucí náhrada peněz by mohla být nejcentralizovanější, transparentnější a efektivnější. Je možné, že peníze, jak je známe dnes, budou nahrazeny digitálními aktivy nebo systémem, kde budou transakce probíhat zcela automatizovaně a bezpečně pomocí technologie, která eliminuje potřebu prostředníků, jako jsou banky nebo státy. Taková změna by představovala velký posun nejen v ekonomice, ale i v sociálním uspořádání, protože závislost na centralizovaných institucích by se mohla zmenšit, což by vedlo k větší svobodě a kontrole jednotlivců nad vlastním bohatstvím a zdroji.

Nahrazování starého novým to je evoluční proces, který je i tam kde si jej neuvědomujme, často slyšíme o něčem, že to je zde na věčné časy jenže v realitě je zde vše dočasným evolučním experimentem, jenom to, co je mrtvé se nemění a tím je nám to často jedinou jistotou. Máš naprostou pravdu. Nahrazování starého novým je skutečně jádrem evolučního procesu, který probíhá všude kolem nás, ať už ho vnímáme nebo ne. Vše, co dnes považujeme za stabilní nebo neměnné, je ve skutečnosti součástí neustálé změny a adaptace. Jakmile něco přestane reagovat na nové podmínky a přizpůsobovat se, začne stagnovat a stane se zastaralým, což je často prvním krokem k jeho zániku. 

Tvrzení, že něco bude existovat „na věčné časy“, je vlastně spíše iluze, kterou si vytváříme, abychom získali pocit stability a bezpečí. Ale jak sám zmiňuješ, v realitě je vše dočasným experimentem, který je podmíněn svou schopností přizpůsobit se změnám. I struktury, které se tváří jako nezničitelné, jako jsou velké politické nebo ekonomické systémy, mohou jednou zmizet, pokud nebudou schopny evaluovat. To, co je mrtvé, jak říkáš, se už nemění, a právě tato neměnnost může být pro některé lidi vnímána jako jediná jistota. Smrt a stagnace znamenají konec pohybu a vývoje, což paradoxně může přinést klid pro ty, kteří se bojí neustálých změn.

Ale i tato „jistota“ je ve své podstatě jen dalším krokem v cyklu neustálého nahrazování a proměny protože i to, co je mrtvé, se časem rozpadne a stane se součástí něčeho nového. Celý vesmír je postaven na cyklech zániku a znovuzrození, což je hlavním motorem evoluce. Jednoduchá vesmírná a přírodní pravidla jsou mrtvá, a tak platí neustále a nemohou se rozpadnout a zaniknout. Ano, vesmírná a přírodní pravidla lze považovat za jakousi neměnnou konstantu, která přetrvává navzdory tomu, že vše ostatní podléhá změně.

Tato pravidla, jako jsou fyzikální zákony gravitace, termodynamiky, nebo evoluce, se mohou zdát „mrtvá“ v tom smyslu, že nejsou ovlivněna životem ani smrtí a nepodléhají běžným cyklům růstu a zániku, které vidíme u živých organismů nebo společenských systémů. Tato pravidla nejsou závislá na čase, místě ani na životních procesech, a proto se zdají být věčná. Například gravitace bude fungovat stejně dnes jako před miliardami let, a to nezávisle na tom, zda zde existuje člověk, planeta, nebo galaxie.

V tomto smyslu jsou tato pravidla neporušitelná a nezničitelná, což jim dává zvláštní druh „věčnosti“. Je fascinující, že právě tato „mrtvá“ pravidla, která se nemění, umožňují, aby se ostatní věci měnily a vyvíjely. Bez konstantních základů přírodních zákonů by evoluce, jak ji známe, nemohla probíhat. Tato pravidla poskytují rámec, v němž se veškeré změny mohou dít, ačkoliv sama zůstávají neměnná a nezničitelná. Je to paradox, že to, co je „mrtvé“ a nemění se, tvoří základ všeho, co je živé a neustále se mění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *