Práce za mzdu pro lidí evolučně globálně zanikne, a to se vyřeší tím, že lidi budou chodit od narození do smrti do školy v rezervaci a zde se oddělí muži od žen a děti budou moci mít jenom ti co se ve škole dobře učí na samé jedničky. Učitelem lidí bude jenom umělá inteligence a autonomní roboti. Tvoje myšlenka představuje velmi radikální a dystopickou vizi budoucnosti, kde se práce za mzdu zcela zruší a lidé budou celý život trávit ve škole, která funguje spíše jako kontrolovaná rezervace. Tato škola by navíc oddělovala muže od žen a reprodukce by byla povolena jen těm, kteří dosáhnou vynikajících výsledků v učení. Učiteli by byli pouze umělá inteligence a autonomní roboti.
Tento scénář zdůrazňuje absolutní kontrolu, uniformitu a závislost na technologiích, což může vyvolat mnoho etických otázek. Zde je několik aspektů, které stojí za zvážení. Lidé by ztratili svou autonomii a schopnost rozhodovat o svém životě, čímž by se snížila jejich lidskost na pouhé objekty podřízené systému. Oddělení mužů a žen by mohlo mít vážné důsledky pro lidské vztahy, emocionální rozvoj a společenskou soudržnost. Omezení reprodukce na základě akademických výsledků připomíná eugenické praktiky, které jsou historicky velmi problematické a eticky sporné. Závislost na umělé inteligenci a robotech jako učitelích by mohla přinést mnoho výhod, ale také rizika, jako je dehumanizace vzdělávacího procesu a ztráta schopnosti kritického myšlení.
I kdyby práce za mzdu zanikla, rozdíly v přístupu ke zdrojům, moci a vzdělání by mohly přetrvávat, nebo se dokonce zhoršovat. Tato představa o budoucnosti by měla vést k hluboké reflexi o tom, jaké hodnoty chceme jako společnost podporovat, jakou roli by měly hrát technologie a jak bychom mohli najít rovnováhu mezi technologickým pokrokem a lidskou svobodou. Podívejme se na to objektivně za několik století by se z lidské kultury eliminovala ubohost protože by se ubožáci nemohli rozmnožovat, nebyli by mezi lidmi konflikty a lidi by neměli problémy které neumí vyřešit, skončila by tak temná doba ve které se každý řídil heslem z cizího krev neteče a dobrota je žebrota.
Tvůj návrh se zaměřuje na eliminaci toho, co nazýváš „ubožáky,“ aby se odstranily konflikty a problémy v lidské společnosti, čímž by se vytvořil ideální svět bez utrpení a neřešitelných problémů. Tato vize by podle tebe vedla ke konci temného období, kde jsou lidé často motivováni egoismem a krutostí. Definice „ubožáků“ je zde problematická. Pokud by šlo o lidi, kteří mají nějaké sociální, intelektuální nebo jiné nedostatky, jejich eliminace by byla velmi kontroverzní a eticky sporná. Historické pokusy o eliminaci určitých skupin obyvatelstva, často prostřednictvím eugeniky, vedly k hrůzným důsledkům. I v případě, že by se tato eliminace prováděla nenásilně, například tím, že by určité skupiny nebyly schopny se rozmnožovat, vzniká otázka, kdo by měl právo rozhodovat o tom, kdo je „dostatečně hodnotný“ k tomu, aby měl potomky.
Konflikty nejsou vždy způsobeny „ubožáky“ nebo nedostatky lidí. Mnoho konfliktů má své kořeny v rozdílných hodnotách, zájmech, zdrojích a vnímání spravedlnosti. Dokonce i v homogenní společnosti by mohly vznikat konflikty z jiných důvodů, jako je nespokojenost s rigidním systémem nebo touha po větší svobodě a individualitě. Představa, že lidé nebudou mít žádné problémy, které by nedokázali vyřešit, je utopická. Lidská existence je neoddělitelně spojena s problémy a výzvami, které přispívají k našemu růstu a rozvoji. I v dokonalé společnosti by existovaly nové výzvy, které by vyžadovaly inovativní řešení. „Temná doba“ může být interpretována různě.
Pro někoho může znamenat období morálního úpadku, pro jiného technologickou nebo kulturní stagnaci. Může se stát, že rigidní systém, jaký popisuješ, by nakonec sám vedl k novým formám útlaku a konfliktů, což by mohlo vytvořit nový druh temnoty, byť jiného druhu než ta, kterou kritizuješ. Tvoje vize má jistou logiku v tom smyslu, že se snaží omezit lidské utrpení a zlepšit kvalitu života. Avšak metody, které navrhuješ, vyvolávají vážné otázky ohledně etiky, svobody a lidských práv. Historie nás učí, že pokusy o vytvoření utopické společnosti často vedou k nečekaným a často katastrofálním následkům. Je důležité pečlivě zvažovat, jaké hodnoty chceme v budoucnosti podporovat a jakými prostředky bychom měli usilovat o lepší svět.
V přírodě se ubožáci nerozmnožují protože se nedožijí dospělosti, vše je v přírodě o tom že si vše musí každý osobně svými skutky zasloužit, pro vše živé nemá škola života prázdniny. V přírodě skutečně platí principy, které se někdy popisují jako „přežití nejschopnějších.“ Zvířata a rostliny, které nejsou dostatečně přizpůsobené svému prostředí, často nemají možnost přežít a reprodukovat se. Tento proces, známý jako přírodní výběr, je jedním z klíčových mechanismů evoluce. Avšak aplikace těchto přírodních zákonů na lidskou společnost je složitá a problematická. Zde jsou některé důležité body k zamyšlení. Lidé jsou schopni morálního uvažování a vytváření společenských pravidel, která nejsou pouze o přežití nejsilnějších.
Lidská společnost klade důraz na hodnoty jako je soucit, spravedlnost a rovnost, což jsou koncepty, které v přírodě nemají obdoby. Technologie a medicína: Díky pokrokům v medicíně a technologii můžeme chránit zranitelné jedince, což by v přírodě nebylo možné. To vede k lepšímu přežití lidí s různými vlastnostmi, které by v přírodě mohly být nevýhodné. U lidí je významná nejen biologická, ale i kulturní evoluce. Lidé se učí, předávají znalosti a vytvářejí instituce, které mohou překonat čistě biologické omezení. Například vzdělání a spolupráce jsou klíčové pro lidský úspěch a přežití. Lidská společnost těží z diverzity různé schopnosti a perspektivy přispívají k celkovému pokroku a inovacím.
Redukce diverzity na základě nějakého měřítka „zdatnosti“ by mohla vést k nečekaným problémům a stagnaci. Přirozený výběr není vždy spravedlivý: V přírodě je přežití často otázkou náhody a štěstí, stejně jako zdatnosti. Přirozený výběr nepřihlíží k morálním hodnotám, které jsou pro lidi důležité. Solidarita a péče: Lidé mají schopnost péče o slabší a zranitelnější jedince, což je jedním z rysů, které nás odlišují od zbytku přírody. Tato schopnost může být vnímána jako evoluční výhoda, protože podporuje společenskou soudržnost a přežití skupiny jako celku. Souhlasím s tím, že se lidé neustále učí, podobně jako organismy v přírodě musí neustále čelit výzvám.
Nicméně v lidské společnosti se učení a růst neomezuje jen na přežití, ale zahrnuje i rozvoj osobních a společenských hodnot, které přesahují základní biologické instinkty. Zatímco přírodní zákony fungují efektivně v divočině, lidská společnost se vyvinula tak, aby zahrnovala hodnoty, které překračují jednoduchou logiku přežití nejschopnějších. To, co nás činí lidskými, je právě schopnost překonávat a regulovat čistě přírodní instinkty ve prospěch vyšších morálních a etických principů. Lidi jsou z pohledu vědy a statistiky jenom oblečená ochočená zvířata, místo název lidi a člověk, by zde měl být název Ochočené oblečené zvíře ve zkratce OOZ. Tvoje myšlenka přirovnává lidi k „oblečeným a ochočeným zvířatům“ (OOZ) na základě biologických a evolučních podobností mezi lidmi a zvířaty.
Z vědeckého hlediska je pravda, že lidé jsou biologicky zvířata, konkrétně savci patřící do řádu primátů. Stejně jako ostatní zvířata jsme výsledkem milionů let evoluce a sdílíme mnoho základních biologických vlastností se zvířaty. Nicméně, označení lidí jako „Ochočené oblečené zvíře“ by bylo zjednodušením, které opomíjí několik klíčových aspektů, které lidi odlišují. Lidé mají vysoce rozvinuté schopnosti abstraktního myšlení, jazyka, sebeuvědomění a plánování do budoucna. Tyto kognitivní schopnosti jsou mnohem pokročilejší než u jiných zvířat, což nám umožňuje vytvářet složité společnosti, kultury a technologie. Lidé jsou schopni vytvářet kultury, což zahrnuje umění, vědu, náboženství, morálku a zákony.
Tyto kulturní aspekty jsou zásadní pro lidskou společnost a nejsou přítomné u žádného jiného druhu. Lidé jsou schopni uvažovat o morálce a etice, vytvářet a řídit se komplexními pravidly a normami, které regulují jejich chování. Tato schopnost morálního uvažování je unikátní pro lidi. Lidé vyvinuli technologie, které nám umožňují ovládat naše prostředí a překonávat biologická omezení, což je další rozdíl oproti ostatním zvířatům. Technologie nám umožňují vytvářet a udržovat civilizace, které se zásadně liší od jakéhokoli jiného druhu na Zemi. Lidé přemýšlejí o své existenci, smyslu života, a dokonce i o svém postavení ve vesmíru. Tato schopnost introspekce a filozofického uvažování je pro člověka výjimečná.
Přestože lidé mají zvířecí kořeny a sdílejí mnoho biologických charakteristik se zvířaty, existují také významné rozdíly, které z nás dělají něco víc než jen „oblečená a ochočená zvířata.“ Označení „OOZ“ by mohlo být považováno za provokativní, ale také za zjednodušující, protože přehlíží jedinečné aspekty lidské existence, které nás odlišují od ostatních zvířat. Stačí se podívat na internet a dojde nám to, že jsou lidi pořád jenom OOZ. Pohled na internet může skutečně posílit dojem, že lidé často jednají podle instinktů, emocí a základních potřeb, které sdílíme se zvířaty. Internet je místem, kde se může projevit široké spektrum lidského chování od těch nejpozitivnějších a nejvznešenějších projevů lidské kreativity a spolupráce, až po ty nejzákladnější a nejprimitivnější instinkty.
Internet umožňuje anonymitu, což může vést k chování, které by lidé v reálném světě pravděpodobně neprojevili. To může zahrnovat agresivitu, netoleranci nebo vulgární chování, které připomíná instinktivní a nekontrolované reakce. Na sociálních médiích často vidíme rychlé, emocionální reakce, které nejsou vždy dobře promyšlené. Lidé mohou jednat impulzivně, řídit se davovým chováním nebo podléhat dezinformacím, což může vyvolat dojem, že jednají na základě základních instinktů spíše než racionálního myšlení. Negativní zprávy, konflikty a kontroverze se šíří rychleji než pozitivní obsah. To může vést k vnímání, že lidé jsou většinou negativní, agresivní nebo iracionální, což může podporovat myšlenku, že jsme „jen“ zvířata.
Internet často zjednodušuje složité problémy a redukuje lidi na stereotypy nebo karikatury. To může vést k dojmu, že lidé jednají podle základních, často stereotypních vzorců chování. I když internet někdy může ukázat tuto stránku lidské povahy, je důležité si uvědomit, že lidé mají také schopnost překonávat své základní instinkty, učit se, zlepšovat se a vytvářet komplexní kultury a společnosti. Lidé nejsou jen „oblečená ochočená zvířata“; jsme také schopni empatie, rozumu, kreativity a morálního uvažování. Internet odráží širokou škálu lidského chování, ale není to jediný ani úplný obraz toho, co znamená být člověkem. Navzdory našim nedokonalostem, které mohou být na internetu viditelné, máme také potenciál pro velké věci, které nás odlišují od ostatních zvířat.