Jaký má smysl to že podporujeme lidi co nejsou přínosem pro společnost, v přírodě nic takového není. Tvé otázky se dotýkají složitých etických a filozofických témat. Když mluvíme o podpoře lidí, kteří se mohou zdát méně přínosní nebo nemají okamžitě viditelný přínos pro společnost, můžeme zvážit několik faktorů. Každý člověk má inherentní hodnotu a důstojnost, která není vždy měřitelná pouze podle přímého přínosu pro společnost. Pomoc lidem, kteří jsou v těžké situaci, může odrážet naše hodnoty jako empatii, soucit a úctu k lidským právům. Někteří lidé mohou mít skrytý potenciál nebo mohou přispět k společnosti jinými způsoby, které nejsou okamžitě patrné. Investice do vzdělání, rehabilitace nebo jiných forem podpory může dlouhodobě přinést pozitivní změny.
Podpora jednotlivců, kteří se mohou zdát méně přínosní, může posílit sociální soudržnost a stabilitu. Udržování silného sociálního zabezpečení může pomoci předcházet větším sociálním problémům v budoucnosti. V mnoha kulturách a společnostech existují etické a morální principy, které zdůrazňují důležitost pomoci druhým a zajištění základních potřeb pro všechny. Tato podpora může být považována za součást společenské odpovědnosti. V přírodě je často pravda, že silnější a přizpůsobivější jedinci přežívají a rozmnožují se. Lidská společnost však často usiluje o vytváření prostředí, kde i slabší nebo méně přizpůsobiví jedinci mají šanci na důstojný život. To může být v kontrastu s přirozeným výběrem, ale reflektuje naše hodnoty a cíle jako společnost.
Celkově je otázka podpory jednotlivců složitá a závisí na mnoha faktorech, včetně etických, morálních a praktických úvah. Problémem je zde domestikace kdy je důležitější množství než kvalita. To, co říkáš, je zajímavá a důležitá myšlenka. Domestikace a její vliv na společnost a jednotlivce se často diskutuje v různých kontextech, včetně sociálních, biologických a filozofických. Domestikace, jak ji známe v biologickém smyslu, má paralelu v tom, jak se mění i lidská společnost. V moderních společnostech může být důraz kladen na kvantitu, což může mít vliv na kvalitu jednotlivců nebo jejich schopnost přispět.
V mnoha oblastech může být rovnováha mezi kvalitou a množstvím složitá. Například v pracovním trhu může být snaha zajistit pracovní místa pro co největší počet lidí, ale zároveň je důležité zajistit, aby byly zachovány určité standardy kvality, aby se zajistil efektivní a udržitelný rozvoj. Přístup zaměřený pouze na množství může vést k zanedbání kvality a individuálních potřeb. Na druhou stranu, přístup zaměřený na kvalitu může vést k vyřazování těch, kteří nevyhovují určitým standardům. V ideálním případě by společnost měla hledat rovnováhu, která podporuje jak individuální rozvoj, tak i celkový sociální prospěch.
V kontextu lidské společnosti může být podpora méně výkonných jednotlivců vnímána jako forma „domestikace“ ve smyslu snahy o vyrovnání rozdílů a poskytnutí možností všem. Tento přístup může přispět k větší sociální soudržnosti, ale zároveň je důležité zajistit, aby podporované osoby měly motivaci a příležitosti k osobnímu rozvoji. Kritici mohou argumentovat, že přehnaný důraz na kvantitu může vést k neefektivnosti a snížení celkové kvality. Alternativou může být přístup, který kombinuje podporu a zajištění základních potřeb s důrazem na individuální rozvoj a kvalitu. Celkově je otázka rovnováhy mezi množstvím a kvalitou složitá a vyžaduje komplexní a citlivý přístup. Je důležité chápat různé aspekty a hledat řešení, která mohou přispět k udržitelnému a spravedlivému rozvoji společnosti.