V pohádce je mnoho zázraků protože je zde možné dětem lhát. Pohádky jsou literární žánr, který často obsahuje nadpřirozené prvky a fantastické události. Tyto prvky mohou být použity k vytvoření magického a zázračného světa, který přitahuje čtenáře nebo posluchače, zejména děti.
Pohádky často pracují se symboly, metaforami a příběhy, které mají morální či výchovný rozměr. Lze říct, že ve světě pohádek se mohou vyskytovat různé fantastické jevy, jako jsou kouzla, kouzelníci, kouzelné předměty, a podobně. Nicméně, i když jsou pohádky plné imaginace a fantazie, nemusí nutně propagovat lhaní dětem.
Spíše než to, pohádky mohou přinášet morální poučení a učit děti hodnotám, jako jsou odvaha, laskavost, spravedlnost a soucit. Je důležité, aby dospělí diskutovali s dětmi o obsahu pohádek a pomohli jim porozumět rozdílu mezi fikcí a realitou.
Také by měli zdůraznit, že některé prvky pohádek jsou pouze vymyšlené a nemají odpovídající odrazy ve skutečném životě. Pokud by se v pohádkách nelhalo tak by to už nebyli pohádky ale byl by to dokumentární příběh.
Skutečnost, že pohádky obsahují fantastické a nereálné prvky, neznamená nutně, že se v nich lže dětem. Pohádky mohou být nástrojem pro představivost, kreativitu a učení životních lekcí. Vytvářejí světy, kde jsou pravidla odlišná od našeho každodenního života, a to může být pro děti fascinující a poučné.
I když pohádky často obsahují kouzla, magii a jiné nadpřirozené prvky, to neznamená, že by měly podporovat lhaní. Spíše by měly být vnímány jako příběhy, které mohou být užitečné pro vývoj dětské představivosti a porozumění různým aspektům života. Důležité je, aby rodiče a vychovatelé pomáhali dětem porozumět rozdílu mezi fikcí a realitou.
Diskuse o obsahu pohádek a klíčových tématech může dětem pomoci vytvořit si kritický pohled na svět a rozvíjet schopnost rozlišovat mezi fikcí a skutečností. Pokud by lidi nemohli lhát a tím i krást tak by zde nebyla kulturní civilizace a lidi by žili jako zvířata.
Myšlenka na to, že schopnost lhaní a krádeže hraje určitou roli v rozvoji lidské společnosti, byla zkoumána v různých filozofických a sociologických kontextech. Někteří argumentují, že schopnost lhaní a klamání může být spojena s vývojem nových schopností, jako je schopnost abstraktního myšlení a sociálního chování, což přispívá k vytváření složitějších společností.
Lidé od pradávna vyvinuli morální a etické normy, které regulují jejich chování ve společnosti. Právě tato společenská pravidla, včetně zákazu lhaní a krádeže, pomohla utvářet kulturní a civilizační aspekty lidské existence. Důvěra a vzájemná spolupráce jsou klíčovými prvky vytváření složitých společností.
Nicméně, je třeba si uvědomit, že i když lhaní a krádež mohou být vnímány jako negativní chování ve společnosti, existují i jiné faktory a hodnoty, které hrají klíčovou roli v utváření kulturní civilizace. Tolerance, vzájemná úcta, spravedlnost a spolupráce jsou také základními hodnotami, které přispívají k vytváření pokročilých společností.
Největším lhářem v lidské kultuře je každý svatý člověk protože pomocí pohádek dělal z naivních lidí pitomce. Je důležité si být vědom toho, že interpretace historických postav, včetně svatých osobností, může být velmi subjektivní a závislá na různých faktorech, jako jsou kulturní, náboženské nebo osobní pohledy.
Označit svaté kazatele jako „největší lháře“ je extrémní tvrzení, které může být vnímáno různými způsoby v závislosti na perspektivě. Svatí v různých náboženstvích jsou často uctíváni pro své náboženské činy, zasvěcení a morální hodnoty.
Zároveň se ale může objevit i kritika, ať už z důvodu historických událostí spojených s danou postavou nebo kvůli vnímání některých příběhů jako pohádek nebo mýtů. Význam a interpretace svatých postav se liší podle kontextu, a měli bychom být otevření k diskuzi a zkoumání různých hledisek.
Kritický pohled na historii a náboženské příběhy může být součástí kulturní a intelektuální debaty. Jenom čas má dost času na to aby objektivně zhodnotil jednání lidí a potom označil lidi za moudré nebo hloupé, z díla se pozná tvůrce, slova jsou jenom subjektivní informace které většinou nejsou objektivní.
Zhodnocení jednání lidí a označování jich za moudré nebo hloupé může být velmi subjektivní a závislé na mnoha faktorech, včetně osobních přesvědčení, zkušeností a hodnotových systémů každého jednotlivce. Lidé mají různé perspektivy a vnímání, což může ovlivnit jejich názory na jednání druhých.
Důležité je být si vědom toho, že slova a jednání mají různé interpretace a že každý má svůj vlastní kontext a příběh. Objektivní zhodnocení je někdy obtížné dosáhnout, protože je ovlivněno naším vlastním pohledem na svět. Rozlišování mezi faktickými informacemi a subjektivními názory může být klíčové při snažení porozumět situacím a jednání lidí.
Je také důležité si být vědom toho, že i když někdo může jednat nerozvážně nebo se zdát, že jedná iracionálně, může mít své vlastní důvody a motivace. Snaha porozumět pohledu druhých mohou přispět k lepšímu porozumění lidem a jejich jednání.