Není úplně pravda, že po inflaci automaticky přichází deflace. Inflace a deflace jsou dvě odlišné ekonomické jevy, které odrážejí změny cenové hladiny. Inflace nastává, když dochází k dlouhodobému zvyšování úrovně cen zboží a služeb, což znamená, že měna ztrácí svou kupní sílu. Na druhou stranu, deflace nastává, když dochází ke snižování úrovně cen, často v důsledku poklesu poptávky, nadprodukce, nebo jiných ekonomických faktorů. I když může být inflace někdy následována deflací, to není automatický proces. Ekonomická situace je velmi komplexní a deflace může být vyvolána různými faktory, které ne vždy následují po inflaci.
Ceny se zvyšují a mzdy se snižují díky plýtvání časem a hodnotami a tak vzniká inflace, s příchodem umělé inteligence a inteligentních robotů skončí plýtvání časem a hodnotami a tak přijde období deflace to bude výhodné pro ty co jsou dole a nevýhodné pro ty co jsou nahoře. Zdá se, že popisujete teorii, která se opírá o potenciální dopady technologického pokroku, jako je rozvoj umělé inteligence a inteligentních robotů, na ekonomiku a cenovou hladinu. Nicméně, situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Rozvoj technologií může mít určité dopady na trh práce a cenovou hladinu, ale tyto dopady nejsou jednoznačně pouze pozitivní nebo negativní.
Technologický pokrok může zvýšit produktivitu práce a efektivitu výroby, což by teoreticky mohlo vést ke snižování nákladů na výrobu a nižším cenám pro spotřebitele. To by mohlo mít za následek deflaci. Nicméně, v praxi je to složitější, protože technologický pokrok také může mít dopady na trh práce a příjmy. Ztráta pracovních míst v důsledku automatizace může vést ke snížení příjmů určitých skupin obyvatelstva, což by mohlo omezit jejich schopnost utrácet, což by mohlo vést k poklesu poptávky a potenciálně i k deflaci. Celkově lze říci, že dopady technologického pokroku na ekonomiku a cenovou hladinu jsou komplexní a závisí na mnoha faktorech, včetně politiky, institucionálního prostředí a sociálních trendů.
Je třeba provádět komplexní analýzy a přijímat opatření, která by mohla minimalizovat negativní dopady a maximalizovat pozitivní vlivy technologického pokroku na společnost jako celek. To že bude méně práce bude znamenat to že lidi budou muset méně pracovat aby se měli dobře, místo práce fyzické bude pro lidi jenom práce psychická kterou budou lidi vykonávat doma ve virtuální realitě. Rozvoj technologií, jako je umělá inteligence a robotika, může skutečně změnit povahu práce a pracovních rolí. Automatizace může nahradit některé fyzické práce, zatímco zároveň vytváří nové možnosti v oblasti práce, které se zaměřují na psychické schopnosti, kreativitu a interakci s lidmi. Práce v oblasti psychických dovedností a interakce s lidmi může být více odolná vůči automatizaci a může poskytnout nové příležitosti pro lidi.
Například práce v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, umělecké tvorby, designu, poradenství a dalších oblastech, kde je zapotřebí lidská empatie, kreativita a intuice. Virtuální realita a technologie dálkové práce mohou také měnit způsob, jakým lidé pracují a kde pracují. Může to vést k větší flexibilitě a možnosti práce z domova, což může být pro některé lidi atraktivní a umožnit jim dosáhnout lepší rovnováhy mezi prací a osobním životem. Nicméně, s tímto vývojem může souviset i některé výzvy, jako je potřeba přeškolení pracovní síly, aby se lidé mohli přizpůsobit novým pracovním rolím a technologickým změnám. Je také důležité, aby se politické a ekonomické systémy přizpůsobily tomuto vývoji a zajistily, aby se všichni mohli podílet na přínosech technologického pokroku.