Na Internetu nejsme anonymní. V prostředí Internetu jsou často informace dohledatelné delší dobu než v reálném světě. Tím pádem na Internetu zůstanou i data nutná k vystopování konkrétního uživatele déle. Mnoho uživatelů Internetu si myslí, že když sedí u svého počítače na své židli ve svém vlastním domově, nikdo o nich neví a jejich činnost na Internetu je zcela anonymní.
Například pokud napíší komentář do diskusního fóra a nepodepíší se, nikdo nemůže zjistit autora komentáře. Opak je ale pravdou. Ve skutečnosti na Internetu je vše zaznamenáno a navíc s daleko větší trvanlivostí než v běžném světě. Zatímco v běžném životě se ledasco rychle zapomene a nedá se v paměti vyhledávat, to, co se dostane na Internet, zaznamenají vyhledávače a v nich to může zůstat k dohledání skutečně dlouho.
Pokud je tedy potřeba dohledat konkrétního autora na Internet napsaného textu, není to často až tak velký problém. Anonymita je schopnost být nepoznán, což je prakticky schopnost nebýt odlišitelný od ostatních. Při pohybu na Internetu zanecháváme postupně množství stop, které nás činí méně odlišitelnými, a tedy čím déle se na Internetu pohybujeme, tím méně jsme anonymní.
S anonymitou na Internetu je to navíc komplikovanější než v reálném světě. Elektronické stopy přetrvávají na Internetu dlouho, jsou dostupnější více lidem a jelikož jsou v elektronické formě, lze je snadno vyhledávat a spojovat. Pojďme se nejprve podívat na to, jak to na tom Internetu vlastně celé funguje.
Proto, aby mohly počítače spolu komunikovat, musí mít jedinečné identifikátory. Obdobně jako máme poštovní adresy nebo rodná čísla v reálném světě. Ve světě Internetu a počítačových sítí obecně se jim říká IP adresy. Aby bylo možno zajistit unikátnost IP adres, jsou přidělovány hierarchickým způsobem.
Jednak je to pro zajištění výše zmiňované unikátnosti a jednak chtějí mít přehled, kdo se v jejich síti pohybuje. Prakticky to znamená, že už jen samotným připojením k Internetu ztrácíme mnoho ze své anonymity z veřejně dostupné databáze registrátorů lze zjistit, které organizaci byla IP adresa přidělena, a současně správci sítě dané organizace ví, komu byla jaká IP adresa v jakém čase přidělena.
Správci počítačových sítí potřebují také vědět, co se v jejich síti vlastně děje, aby mohli včas detekovat a odstraňovat technické problémy. A v případě potřeby také vyšetřovat kybernetické útoky a nahlášené bezpečnostní incidenty. Proto jsou data o provozu na síti sbírána a ukládána konkrétně tedy jaká IP adresa s jakou IP adresou komunikovala, kolik dat a kdy si přenesly apod.
Vlastní přenesená data však ukládána nejsou, protože jich je ohromné množství. Je to tedy podobné, jako kdyby někdo sbíral informace o tom, s kým jste si telefonovali, ale neukládal si obsah hovoru. Tato data o provozu ukládá každý správce sítě veřejný poskytovatel připojení to má přikázáno zákonem a ostatní to dělají také, protože to je v jejich vlastním zájmu.
Nesmíme zapomínat, že Internet je vlastně tvořen mnoha vzájemně propojenými sítěmi a naše komunikace například při návštěvě webové stránky na serveru v zámoří jde přes několik různých sítí různých organizací. A každá z nich sbírá a ukládá data o provozu ve své síti. Po každé komunikaci tedy zůstávají stopy, díky kterým lze teoreticky ke každé přiřadit IP adresu jejího původce.
A jak jsme si ukázali výše, používání IP adresy není zcela anonymní, takže ani komunikace nemůže být z principu zcela anonymní. Zkušení uživatelé mohou pro anonymizaci své činnosti použít například TOR. Komunikace je zde vedena přes mnoho prostředníků, takže dochází k zamlžení informace, kdo s kým vlastně komunikuje.
Jak ukazují případy vystopování několika zkušených kriminálníků, nelze se ani zde spoléhat na 100% anonymitu. Většina uživatelů anonymizačních sítí spoléhá na to, že informace o provozu jsou v jednotlivých sítích ukládány pouze omezenou dobu, takže po sobě sice stopy zanechají, ale než se k nim vyšetřovatelé dostanou, jsou přepsány novějšími záznamy.
Lidé používají Internet kvůli mnoha nabízeným službám, například webovým stránkám. Každá takováto služba má svého provozovatele, který si ze stejných důvodů jako správce sítě ukládá provozní informace. Typicky se jedná o čas návštěvy a přihlášení na IP adresu zařízení, ze kterého uživatel přistupuje.
Zaznamenává také čas provedení různých akcí uživatele, jako je registrace, zveřejnění příspěvku, editace profilu apod. Většinou je také prováděno profilování uživatele, tj. kdy se obvykle přihlašuje, jak dlouho je přítomen, na jaké odkazy kliká, co ho zajímá. Tyto informace, které může provozovatel služby sbírat, jsou cenné pro prodejce reklamy a další firmy, takže mohou být předmětem obchodu.
Při návštěvě webové stránky jí webový prohlížeč o sobě posílá řadu informací, aby mohla být správně naformátována, ale i mnoho dalších, které lze použít ke snížení anonymity návštěvníka.
Chcete vědět, co váš prohlížeč o sobě prozradí? Používáním Internetových služeb jsou zanechávány digitální stopy, které snižují anonymitu uživatele. Čím více služeb používá nebo čím déle je používá, tím méně je anonymní a ve spojení s informacemi od provozovatele sítě a v podstatě neanonymním přidělováním IP adres na anonymitu na Internetu nelze spoléhat.
V souvislosti s poskytovateli služeb se často používá také pojem pseudonymita. Informace, které má provozovatel dostupné, často nestačí k plné identifikaci fyzického uživatele, ale lze z nich určit, že jde o stejného uživatele jako minule. Eshopy tak například mohou nabízet stejný druh zboží, které si uživatel prohlížel při minulé návštěvě.
Digitální stopy, které po nás zůstávají díky používání Internetu a které nemůžeme nijak ovlivnit, však nejsou jediné vodítko k naší identifikaci. Někteří uživatelé mají sklony se chovat jako neuvážliví exhibicionisté a sociální sítě jim poskytují prostor a příležitost. Často se rádi chlubí a dobrovolně zveřejňují informace, čímž postupně odhalují své soukromí.
Je třeba si dát pozor, co o sobě zveřejňujeme a kdo to může vidět, a uvědomit si, že jednotlivé nevinné střípky lze seskládat tak, že mohou dohromady poskytnout zcela nepředpokládané informace. Například zkušený psycholog dokáže podle informací, které o sobě zveřejňujete, dobře popsat vaši osobnost. Využít těchto informací mohou také personalisté při prověřování uchazeče o zaměstnání.
K informacím, které nás plně identifikují, nemá naštěstí přístup úplně každý. Je třeba ale pamatovat na to, že bude-li identifikace potřeba, například při vyšetřování Orgány činnými v trestným řízení, je identifikace možná a je tedy nutné své chování na Internetu přizpůsobit tomuto faktu. Anonymitou rozumíme schopnost nebýt odlišitelný od ostatních.
Používáním Internetu je anonymita jednotlivých uživatelů postupně snižována, protože po sobě zanechávají digitální stopy. Z principu fungování Internetu tomu nelze zabránit, protože každý počítač pro komunikaci musí používat hierarchicky přidělované IP adresy a lze zpětně zjistit, komu byly v konkrétním okamžiku přiděleny.
Další informace o používání Internetu získávají poskytovatelé používaných služeb, například webových stránek. Kromě těchto automaticky a technicky vytvářených digitálních stop o sobě uživatelé zveřejňují další informace sami dobrovolně na sociálních sítích, v komentářích, v diskusích nebo na vlastních webech.
Případně některé informace zveřejní také zaměstnavatel o svých zaměstnancích. Je tedy dobrým zvykem se na Internetu na anonymitu nespoléhat a chovat se tak, jako bychom byli vždy plně identifikovatelní.