Dneska myslíme nejvíce na ekonomiku a politiku, na co budeme myslet za tisíc let? Je těžké přesně předpovědět, na co budeme myslet za tisíc let, protože svět se neustále vyvíjí a mnoho faktorů může ovlivnit naše myšlenky a priority. Nicméně můžeme se pokusit představit některé možné oblasti, na které bychom mohli myslet v budoucnosti. S rostoucími environmentálními problémy a změnami klimatu bude udržitelnost a péče o planetu pravděpodobně stále důležitější.
Za tisíc let můžeme očekávat zcela revoluční změny v oblasti technologií, včetně možného vývoje umělé inteligence, robotiky a nanotechnologií. Politické a geopolitické otázky budou vždy důležité. Očekává se, že v budoucnosti budou státy spolupracovat na globálních problémech, jako jsou bezpečnost, migrace a ekonomika. Společnost bude pravděpodobně pokračovat ve změnách.
To může zahrnovat změny v rodinných strukturách, vztazích mezi pohlavími, práci a vzdělání. Vývoj vědeckého poznání a lékařské technologie bude hrát stále důležitější roli ve zlepšování lidského zdraví a prodlužování životů. Naše kulturní a etické hodnoty budou stále diskutovány a přizpůsobovány změnám ve společnosti. S pokrokem v kosmickém výzkumu a kolonizací vesmíru by se mohly otevřít nové oblasti zájmu.
I za tisíc let bude ekonomika stále hrát význačnou roli, i když její charakter se může značně změnit v závislosti na technologickém vývoji a společenských změnách. Toto jsou pouze spekulace, a tak je těžké přesně říci, na co budeme myslet za tisíc let. Nicméně, historicky se naše myšlenky a priority vyvíjely v souladu se změnami ve světě, a je pravděpodobné, že to bude platit i pro budoucnost.
Nejprve k tomu, co je to myšlení, myšlení je hledání informací a programů, rostliny nemyslí, protože mají k dispozici informace a programy, co když v budoucnosti budeme mít k dispozici informace a programy, a tak nebudeme už potřebovat myslet. Vaše stanovisko předpokládá, že myšlení je pouze procesem zpracování informací a programů, ale to je zjednodušený pohled na lidské myšlení. Myšlení je mnohem komplexnější a zahrnuje různé aspekty, jako jsou schopnost kreativity, abstraktního myšlení, rozumování, introspekce a emoce.
I když můžeme v budoucnosti mít stále sofistikovanější technologie a dostupné informace, což může zjednodušit některé kognitivní úkoly, to neznamená, že lidé přestanou myslet. Myšlení je většinou spojeno s vědomím, introspekcí a s tím, jak vnímáme a interpretujeme svět. Tyto aspekty jsou hluboce zakořeněny v lidské psychologii a vědomí a nelze je jednoduše nahradit stroji nebo technologií.
Dále, myšlení má i komplexní sociální a kulturní aspekty. Lidé se navzájem učí, diskutují a spolupracují na řešení problémů, a toto sociální dimenze myšlení nemůže být snadno nahrazena technologií. Takže, i když technologie a dostupnost informací mohou měnit způsob, jakým myslíme a řešíme problémy, neznamená to, že bychom přestali myslet jako takoví. Myšlení bude stále důležitou součástí lidské existence.
Pokud nebudou mít lidi už genetická těla a budou jenom inteligentním systémem ve virtuální globální realitě tak nebudou už potřebovat myslet a budou vše jistě vědět. Vaše předpoklady se opírají o futuristický scénář, ve kterém lidé by mohli existovat pouze jako inteligentní systémy ve virtuální globální realitě s geneticky upravenými těly. Tento scénář je čistě spekulativní a zatím neexistuje technologický nebo vědecký důkaz, který by ho potvrdil.
Je důležité si uvědomit, že taková dramatická změna by měla mnoho etických, sociálních a psychologických důsledků. Pokud by byli lidé omezováni na pouhý „inteligentní systém“ ve virtuální realitě, znamenalo by to zásadní změnu toho, co znamená být člověkem. Otázky týkající se identity, autonomie a lidského vědomí by zde hrály klíčovou roli. Dále, předpokládáte, že by všichni tito „inteligentní systémy“ měli veškeré znalosti a nebyli by nuceni myslet.
To by mohlo vést k otázce, kdo by tyto znalosti získával, jak by byly vytvořeny, a zda by takový systém mohl být zranitelný nebo náchylný k chybám. I když technologie může zlepšovat naše znalosti a efektivitu, myšlení a kreativita jsou stále neoddělitelnými součástmi lidského bytí. Celkově řečeno, tato představa budoucnosti je výrazně futuristická a zatím zůstává v rámci vědeckého a technologického scénáře.
Myslím, že bude třeba zohlednit mnoho různých faktorů, včetně etických a sociálních, pokud bychom se vydali touto cestou. Pokud bychom člověku žijícímu před tisíci lety ukázali současnost tak by si on myslel, že je to jenom zlý sen a odmítal by to přijmout jako skutečnost, svatá dogmata uvěznila naše myšlení. Máte pravdu v tom, že pokud bychom člověku žijícímu před tisíci lety ukázali současnou dobu s veškerým technologickým pokrokem, společenskými změnami a kulturními odlišnostmi, mohl by to pro něj být nepochopitelné a zdát se mu to jako zlý sen.
Svatá dogmata a pevně zakořeněné přesvědčení mohou skutečně omezovat lidské myšlení a přijímání nových myšlenek a skutečností. Historie ukazuje, že společnost a kultura mohou hrát klíčovou roli v tom, jak vnímáme svět, a někdy mohou odmítat nové myšlenky a technologie, protože narušují ustálený řád a dogmata. Nicméně, je také důležité si uvědomit, že lidské myšlení a schopnost adaptace jsou velmi flexibilní.
I přes překážky a odpor může společnost nakonec přijmout nové myšlenky a technologie, když se ukáže, že jsou užitečné a pozitivní. Důležitým prvkem pro rozvoj a změny v myšlení je vzdělání, vědecký výzkum a kritické myšlení. Tyto faktory mohou pomoci lidem lépe porozumět a přijímat nové koncepty a informace. Celkově lze říci, že i když dogmata a tradice mohou brzdit změny, lidská schopnost adaptace a učení umožňuje společnosti postupně se vyvíjet a přijímat nové skutečnosti, a to i přes počáteční odpor.