Otázka, jak by planeta Země vypadala, pokud by evolučně nevznikl egoistický člověk, je zajímavou myšlenkovou úvahou. Je důležité poznamenat, že lidská evoluce je složitým procesem, a spekulovat o tom, jak by se všechno vyvíjelo bez existence egoismu, je téměř nemožné. Egoismus a soutěživost jsou částí lidské přirozenosti, ale zároveň jsou i kulturně a sociálně podmíněné.
Pokud by lidé byli víc nakloněni spolupráci a sdílení místo soutěže a akumulace bohatství, mohla by existovat větší míra globální solidarity. To by mohlo vést ke snížení konfliktů, chudoby a nerovnosti. Egoismus a krátkodobé zájmy často vedou k nadměrnému využívání přírodních zdrojů. Pokud by lidé byli více ohleduplní k životnímu prostředí a k budoucím generacím, mohli bychom žít v méně znečištěném a ekologicky udržitelnějším světě.
Mnoho válek a konfliktů na světě má kořeny v egoistických zájmech a snaze o ovládnutí zdrojů. Bez tohoto aspektu by mohl svět být mnohem mírumilovnější. Lidé by se mohli více zaměřit na sociální pokrok a blaho všech, což by mohlo vést k lepšímu zdravotnímu postavení, vzdělání a celkové kvalitě života. Egoismus může vést k nerovnosti ve společnosti.
Pokud by egoismus neexistoval, mohlo by být společenské bohatství více rovnoměrně rozděleno. Je však důležité si uvědomit, že vývoj společnosti a lidské kultury je velmi komplexním procesem, a nelze přesně předpovědět, jak by se všechno vyvinulo bez existence egoismu. Egoismus má také některé pozitivní aspekty, jako je osobní motivace a soutěživost, která může vést k inovacím a pokroku.
Celkově by takový svět byl zcela jiný, ale jaký přesně, to by byla čistá spekulace. Egoismus je následkem toho že jíme maso a tím jsme i lovci býložravci nejsou egoističtí jako masožravci. Tvrdit, že egoismus je následkem konzumace masa je velmi jednoduché zjednodušení složitého jevu. Egoismus a chování člověka jsou ovlivněny mnoha faktory, včetně biologických, psychologických, sociálních a kulturních.
Nelze tak jednoduše spojit egoismus pouze s tím, zda jíme maso nebo nejíme. Evolučně člověk má schopnost jíst jak rostlinnou, tak živočišnou stravu. Naši předkové se pravděpodobně vyvinuli jako lovci a sběrači, kteří konzumovali různé druhy potravy, včetně masa a rostlin. To je součástí naší biologické adaptace. Egoismus může být důsledkem různých faktorů, jako jsou genetické predispozice, osobní zkušenosti, výchova, kultura a sociální tlaky.
Nelze ho jednoduše redukovat na stravovací preference. Lidé mají různé úrovně egoismu a projevují ho různými způsoby, a to nezávisle na své stravovací volbě. Je také důležité poznamenat, že existuje mnoho vegetariánů a veganů, kteří se rozhodli nejíst maso, ale nejsou automaticky méně egoističtí nebo více altruističtí než konzumenti masa.
Egoismus a altruismus jsou komplexními lidskými vlastnostmi, které nemají jednoduché a lineární příčiny. Celkově by bylo příliš zjednodušující spojit egoismus pouze s konzumací masa. Egoismus a jiné aspekty lidského chování jsou výsledkem interakce mnoha různých faktorů a nemohou být sníženy na jediný biologický nebo stravovací prvek.