Tak jako má nadváhu tělo tak má i nadváhu mozek plný vědomostí. Skutečně toto tvrzení nelze brát doslova, protože nadváha mozku není spojena s vědomostmi. Pojďme si to rozdělit na dvě části. Nadváha je stav, kdy má tělo přebytečnou hmotnost, obvykle v podobě tuku. Nadváha může mít negativní dopady na zdraví, včetně zvýšeného rizika srdečních onemocnění, cukrovky a dalších zdravotních problémů. Není takový vědecký koncept jako „nadváha mozku“. Hmotnost mozku není přímo spojena s úrovní vědomostí nebo intelektuálních schopností.
Různí jedinci mají různě velké mozky, a to nemá vliv na jejich inteligenci nebo vědomosti. Inteligence a vědomosti jsou složené z různých faktorů, jako jsou genetika, vzdělání, prostředí, zkušenosti a kognitivní schopnosti. Lidé mohou mít různou úroveň vědomostí a intelektuálních schopností, bez ohledu na velikost mozku. Je důležité si uvědomit, že každý člověk je jedinečný a inteligence je mnohem více složitá a mnohostranná než jednoduché měření hmotnosti mozku. Vědomosti a intelekt mohou být rozvíjeny a zlepšovány průběhem života pomocí vzdělávání, učení a aktivního zapojení do nových zkušeností.
Společnost si myslí že ten, kdo má mnoho vědomostí je moudrý problémem je, že tyto vědomosti nemají pro život hodnotu a jenom škodí mozku. Je pravda, že ve společnosti je často vnímáno, že člověk s mnoha vědomostmi je moudrý a inteligentní. Vzdělání a znalosti jsou často ceněny a většinou jsou klíčem k úspěchu v akademickém a profesním prostředí. Nicméně, existuje rozdíl mezi množstvím informací a skutečnou moudrostí. Moudrost je vnitřní kvalita, která vyžaduje schopnost kriticky uvažovat, chápat různé perspektivy, rozhodovat se eticky a žít s empatií a pochopením.
Moudrost je také propojena s tím, jak využíváme své znalosti a jak je aplikujeme v praxi, což může přinést prospěch nejen nám samotným, ale i ostatním lidem a celé společnosti. Co se týče tvrzení, že vědomosti škodí mozku, není to zcela přesné. Mozek je orgán, který je schopen se učit a adaptovat na nové informace a zkušenosti. Správně stimulován, učení a získávání nových znalostí mohou mozku prospět a zlepšit jeho funkce. Na druhou stranu, pokud jsou informace a vědomosti zanedbávány nebo nejsou správně používány, mozek může být vystaven negativním důsledkům.
Je důležité, aby vědomosti byly aplikovány v relevantních situacích a aby byly v souladu s našimi hodnotami a cíli. Nekritické nahromadění informací bez užitečného účelu může být neefektivní a způsobit zaplavení mozku nepotřebnými podrobnostmi. Důležité je najít rovnováhu mezi učením se nových věcí, praktickým použitím znalostí a rozvojem moudrosti. Cílem by mělo být využívat vědomosti pro zdokonalování našeho myšlení, rozhodování a jednání, a tím dosáhnout pozitivních změn ve svém životě a ve společnosti jako celku.